Nejprve zkontrolujte katastr nemovitostí
Prvním krokem by mělo být ověření vlastnických vztahů.
Je potřeba zjistit:
- přes které parcely cesta vede,
- kdo je jejich vlastníkem,
- zda je zapsána služebnost stezky nebo cesty,
- ve prospěch které nemovitosti je služebnost zřízena,
- jaký je její rozsah.
Existuje-li řádně zřízená služebnost, vlastník zatíženého pozemku musí její výkon respektovat v rozsahu, který z právního titulu vyplývá.
Stezka není totéž jako cesta
Při kontrole je důležité věnovat pozornost také rozsahu služebnosti.
Právo průchodu nemusí automaticky znamenat právo průjezdu automobilem.
Stejně tak může být sporné:
- jak široká cesta může být,
- jak často ji lze používat,
- zda ji mohou využívat návštěvy,
- zda je možný průjezd dodávek nebo stavební techniky,
- kdo nese náklady na údržbu.
Proto není vždy dostačující pouze zjistit, že „nějaké věcné břemeno“ v katastru existuje.
Co když žádné věcné břemeno zapsané není?
Ani absence zápisu v katastru ještě nemusí vždy znamenat, že právo přístupu neexistuje.
Je potřeba zjistit historii užívání cesty a případné smlouvy nebo jiné právní tituly.
V některých případech může být relevantní také otázka vydržení služebnosti, zejména pokud byla cesta dlouhodobě vykonávána za okolností odpovídajících výkonu práva.
Vydržení však nelze dovozovat pouze z toho, že soused cestu řadu let fakticky toleroval. Rozhodující jsou konkrétní okolnosti případu.
Nejlepší řešení bývá dohoda
Pokud právní titul není jednoznačný, je zpravidla vhodné nejprve jednat s vlastníkem sousedního pozemku o smluvním zřízení služebnosti.
Dohoda může přesně stanovit:
- trasu cesty,
- její šířku,
- zda jde o průchod i průjezd,
- povolené druhy vozidel,
- způsob údržby,
- odpovědnost za škodu,
- případnou úplatu.
Služebnost lze následně vložit do katastru nemovitostí a právo je tím zpravidla stabilně zajištěno i vůči budoucím vlastníkům.
Kdy lze žádat soud o nezbytnou cestu?
Pokud vlastník nemovité věci nemůže svou nemovitost řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může podle § 1029 občanského zákoníku požadovat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu.
Soud však nezbytnou cestu nezřizuje automaticky.
Musí hledat řešení, které zajistí potřebný přístup, ale současně co nejméně zatíží vlastníka sousedního pozemku. Rozsah nezbytné cesty má odpovídat skutečné potřebě vlastníka nemovitosti, nikoliv pouze zvýšení jeho pohodlí.
Nezbytná cesta se zřizuje za náhradu
Vlastník sousedního pozemku není zásadně povinen strpět nezbytnou cestu bezplatně.
Při soudním zřízení se řeší také náhrada za omezení jeho vlastnického práva.
Výše a forma náhrady se odvíjí od konkrétních okolností a rozsahu zatížení pozemku.
Soud může nezbytnou cestu také odmítnout
Existují situace, kdy zákonné podmínky pro povolení cesty splněny nejsou.
Význam může mít například:
- zda má nemovitost jiný dostatečný přístup,
- zda požadovaná cesta slouží pouze většímu pohodlí,
- jak intenzivně by zatížila sousední nemovitost,
- proč stav bez přístupu vznikl,
- zda si žadatel nedostatek přístupu nezpůsobil hrubou nedbalostí nebo úmyslně.
Nejvyšší soud při posuzování přístupu zohledňuje mimo jiné i to, jak se nabyvatel nemovitosti o přístup zajímal již před koupí a zda o jeho absenci věděl nebo vědět měl.
Co když soused cestu fyzicky zablokuje?
Postup závisí především na tom, zda máte k užívání cesty existující právní titul.
Pokud ano a soused výkon práva neoprávněně znemožňuje například:
- zamčením brány,
- betonovou zábranou,
- zaparkovaným vozidlem,
- oplocením,
může být možné požadovat odstranění zásahu a zdržení se dalšího bránění ve výkonu práva.
V naléhavých případech je možné podle okolností zvažovat také procesní prostředky rychlé soudní ochrany.
Nejčastější chyby vlastníků
Častým problémem je:
- koupě nemovitosti bez kontroly právního přístupu,
- záměna faktické cesty za právně zajištěnou cestu,
- domněnka, že dlouhodobé používání automaticky znamená vydržení,
- požadování širšího práva, než je skutečně potřeba,
- vyhrocení sousedského sporu před pokusem o smluvní řešení.
Jak Vám mohu pomoci?
Pomohu Vám zejména s:
- kontrolou listů vlastnictví,
- posouzením existující služebnosti,
- výkladem rozsahu práva cesty,
- posouzením případného vydržení,
- jednáním se sousedem,
- přípravou smlouvy o služebnosti,
- nastavením náhrady a pravidel užívání,
- žalobou na povolení nezbytné cesty,
- ochranou již existujícího práva průchodu nebo průjezdu,
- zastupováním před soudem.
Nemůžete se ke své nemovitosti dostat?
Nejprve je potřeba zjistit, zda už nějaké právo přístupu existuje, nebo zda je nutné jej teprve vytvořit.
Podle výsledku lze zvolit jednání se sousedem, smluvní zřízení služebnosti nebo soudní řešení.
Smluvní dohoda bývá zpravidla rychlejší a levnější než několikaletý sousedský spor. Pokud však dohoda není možná, lze posoudit, zda jsou splněny podmínky pro soudní ochranu.
3. Dlužník nezaplatil – jak postupovat při vymáhání pohledávkyURL Slug: vymahani-pohledavky
Máte nezaplacenou fakturu, půjčili jste někomu peníze nebo Vám jiná osoba dluží částku, kterou odmítá vrátit? Čím déle věřitel s vymáháním čeká, tím větší může být riziko, že se majetková situace dlužníka zhorší nebo dojde k promlčení pohledávky.
Správný postup zpravidla začíná kontrolou dokumentů, přesným vyčíslením dluhu a předžalobní výzvou. Pokud dlužník nezaplatí dobrovolně, lze pohledávku uplatnit před soudem a následně případně v exekuci.
Nejprve je potřeba zjistit, co lze prokázat
Existence dluhu a jeho výše musí být v případném soudním řízení doložitelné.
Význam mohou mít například:
- smlouva,
- objednávka,
- faktura,
- předávací protokol,
- bankovní převod,
- e-mailová nebo SMS komunikace,
- uznání dluhu,
- dohoda o splátkách,
- svědecké výpovědi.
Absence formální písemné smlouvy proto nemusí automaticky znamenat, že pohledávku nelze vymáhat. Může však výrazně ovlivnit dokazování.
Kolik dlužník skutečně dluží?
Před zahájením vymáhání je vhodné přesně určit:
- jistinu,
- datum splatnosti,
- smluvní úrok,
- případný úrok z prodlení,
- smluvní pokutu,
- další příslušenství pohledávky.
Je potřeba rovněž ověřit, zda jednotlivé nároky skutečně vznikly a zda jsou vymahatelné.
Začněte předžalobní výzvou
Ve většině případů doporučuji před podáním žaloby zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu k plnění.
Výzva by měla jednoznačně identifikovat:
- věřitele a dlužníka,
- právní důvod dluhu,
- dlužnou částku,
- splatnost,
- požadované příslušenství,
- dodatečnou lhůtu k úhradě,
- číslo účtu,
- upozornění na možnost soudního vymáhání.
Předžalobní výzva má význam také z hlediska náhrady nákladů soudního řízení. § 142a občanského soudního řádu spojuje přiznání náhrady nákladů úspěšnému žalobci s tím, že žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal výzvu k plnění na adresu pro doručování nebo poslední známou adresu, není-li dán důvod hodný zvláštního zřetele.
Co když dlužník požádá o splátky?
Splátková dohoda může být rozumným řešením, pokud dlužník komunikuje a existuje reálná možnost dobrovolného zaplacení.
Je však vhodné ji připravit tak, aby obsahovala zejména:
- přesnou výši dluhu,
- uznání důvodu a výše dluhu,
- splátkový kalendář,
- data splatnosti,
- následky nezaplacení některé splátky.
Písemné uznání dluhu může významně posílit postavení věřitele. Občanský zákoník upravuje uznání dluhu co do důvodu a výše v § 2053.
Pozor na promlčení
Pohledávku není vhodné nechat bez řešení několik let.
Obecná promlčecí lhůta podle občanského zákoníku činí tři roky, pokud zákon pro konkrétní případ nestanoví jinak. Po jejím uplynutí pohledávka sama o sobě nezaniká, ale dlužník může v soudním řízení uplatnit námitku promlčení.
Konkrétní počátek a délku promlčecí lhůty je však vždy potřeba posoudit podle charakteru nároku.
Platební rozkaz může řízení urychlit
U peněžitých pohledávek může soud za splnění podmínek vydat platební rozkaz.
Dlužníkovi je tím uloženo, aby ve stanovené lhůtě pohledávku zaplatil nebo podal odpor. Existuje také elektronický platební rozkaz; Ministerstvo spravedlnosti uvádí, že návrh se podává na předepsaném elektronickém formuláři a při jeho vydání má žalovaný 15 dnů od doručení na zaplacení nebo procesní obranu.
Pokud dlužník podá včas odpor, spor zpravidla pokračuje jako standardní soudní řízení.
Výhra u soudu ještě nemusí znamenat zaplacení
Rozsudek nebo platební rozkaz je především exekuční titul.
Pokud dlužník ani poté dobrovolně nezaplatí, může věřitel přistoupit k nucenému vymáhání.
Proto má ještě před zahájením nákladného sporu smysl zvažovat také reálnou vymahatelnost pohledávky.
Jestliže dlužník nemá žádný postižitelný majetek a je dlouhodobě insolventní, může být ekonomický výsledek řízení jiný než u solventního dlužníka.
Je dlužník v insolvenci?
U podnikatelů i fyzických osob je vhodné ověřit, zda proti dlužníkovi nebylo zahájeno insolvenční řízení.
Pokud ano, může být nutné pohledávku přihlásit v rámci insolvenčního řízení a dodržet příslušné lhůty.
Pouhé podání standardní žaloby nemusí být správným postupem.
Nejčastější chyby věřitelů
Typicky jde o:
- dlouhé čekání s vymáháním,
- ústní dohody bez důkazů,
- nesprávné vyčíslení příslušenství,
- nedostatečnou předžalobní výzvu,
- chybějící důkazy o splnění vlastní části smlouvy,
- přehlédnutí promlčení,
- zahájení sporu bez úvahy o solventnosti dlužníka.
Jak Vám mohu pomoci?
Pomohu Vám zejména s:
- posouzením vymahatelnosti pohledávky,
- kontrolou smluv a důkazů,
- vyčíslením dluhu a příslušenství,
- předžalobní výzvou,
- jednáním s dlužníkem,
- dohodou o splátkách,
- uznáním dluhu,
- žalobou nebo návrhem na platební rozkaz,
- zastupováním před soudem,
- následnou exekucí přiznané pohledávky.
Dlužník Vám nezaplatil?
Nejdříve zjistím, jaké dokumenty máte, jak silná je Vaše právní pozice a zda je vymáhání ekonomicky rozumné.
Pokud má další postup smysl, lze začít výzvou a následně přejít k soudnímu vymáhání.
Pokud naopak náklady a rizika řízení neodpovídají reálné šanci něco získat, řeknu Vám to předem. Cílem není vést soudní spor za každou cenu, ale dosáhnout co nejlepšího výsledku pro věřitele.